Kdo má postavit plot a starat se o něj

Neshody kolem plotů jsou snad staré tolik jako domy samotné. Časté dohady se točí kolem toho, kdo je vlastně za stavbu plotu zodpovědný, kdo ho má opravovat a kdo se o něj má starat.

Kdo tedy musí zaplatit vybudování oplocení a který ze sousedů má za něj na svých bedrech odpovědnost?

Kdo má plot postavit?

Zejména v nových zástavbách vznikají často dohady o tom, kdo má postavit nový společný plot. Je třeba říct, že podle současné legislativy neexistuje povinnost oplotit pozemek kolem svého domu. Proto, pokud chcete plot postavit, ale váš soused tuto potřebu nemá, je financování na vás.

Samozřejmě je ideální se domluvit a o náklady se podělit. Než se stavbou plotu začnete, domluvte se se svým sousedem na jeho podobě, aby nevznikly zbytečné problémy do budoucna. Také je vhodné na stavebním úřadě zjistit, zda v územním nebo regulačním plánu obce nebo v územní studii dané lokality není přímo určená výška plotu nebo charakter oplocení. Většinou je také nutné dodržovat uliční čáru.

Pro stavbu plotu není potřeba vydání územního souhlasu tak, jak tomu bylo do konce roku 2017. Plot tedy můžete postavit, aniž byste to ohlašovali stavebnímu úřadu nebo žádali o vydání jakéhokoliv souhlasu. Musí však mít maximální výšku 2 m.

Kdo má opravit plot

Plot je považovaný za součást nemovitosti. Co ale v případech, kdy je pouze jeden plot mezi dvěma pozemky a přesně na jejich hranici? Dříve bylo vžité pravidlo, že vlastníkovi pozemku patří plot po pravé ruce při pohledu od veřejné komunikace. Už několik desítek let to tak však není, i když si lidé často myslí opak. Proto se vlastnictví určuje podle toho, kdo plot postavil. Plot ale také může patřit více osobám. V krajních případech je možné se obrátit na soud s požadavkem na určení vlastnictví plotu.

Pokud není možné dohledat, který ze sousedů plot stavěl, nebo pokud jde o nové majitele, může být plot považovaný za spoluvlastnictví obou sousedů. Ti se pak mají podílet na nákladech na opravy a údržbu. O tom, čí plot je, rozhoduje takzvané vlastnictví rozhrady.

Rozhrada – co to je a k čemu vás zavazuje

V občanském zákoníku nalezneme také termín „rozhrada“. Rozumí se jím prvky, jako jsou ploty, zdi, nízké zídky, živé ploty, meze, strouhy, stromořadí, stezky a další ohraničení pozemků, ať už přírodní, nebo umělé. Z hlediska vlastnictví občanský zákoník říká, že rozhrady mezi pozemky jsou mezi sousedy společné, pokud se nacházejí na hranici dvou sousedících pozemků, a pokud leží na obou. 

Tyto ploty nebo zídky jsou podle práva spoluvlastnictvím sousedů, a to bez ohledu na to, kdo je vybudoval. Je-li však oplocení pouze na jednom z pozemků a nezasahuje-li na pozemek souseda, je vlastnictvím toho, na jehož pozemku se nachází. 

V občanském zákoníku také stojí, že tam, kde je jasné vlastnictví rozhrady, náklady na její údržbu a obnovu jdou přímo za vlastníkem. Tam, kde není vlastnické právo jasné, je rozhrada společná, a tím pádem jsou společné i náklady na údržbu. Zákon také myslí na takzvané dvojité rozhrady. To jsou dvě souběžné rozhrady po oddělených pozemcích. Pak je zřejmé, že každý ze sousedů se stará o tu svou.

Podle občanského zákoníku musí vlastník rozhradu udržovat v dobrém stavu, aby sousedovi případným poškozením nevznikla škoda. Pokud jde o jednoduché rozhrady, mohou je sousedé využívat každý na své straně pozemku, a to až do poloviny její tloušťky.